Drtiče

Drtiče jsou vlastně také mlýny, slouží ke stejnému účelu, tj: rozmělňování materiálu. Jen tam, kde to mlým dělá pohybem rotačním, drtič drtí mezi svými kývajícími se čelistmi. Drtiče se obvykle sestávají ze dvou mohutných ocelových desek, umístěných tak, že je mezi nimi mezera ve tvaru písmene V. Silný motor je pak střídavě svírá (při tom rozdrtí materiál mezi nimi) a rozevírá (vypadne rozdrcené, z násepky padne nové). Drtiče materiál nedrtí příliš na jemno, obvykle jsou jen prvním stupňem mletí, poskytují stejnoměrné kousky pro další, menší mlýny. Drtiče se používají obvykle tam, kde se zpracovává materiál těžený pod povrchem země, tedy: rudy, vápenec (cementárnam vápenka atd) uhlí (drcení velkých uhelných kusů) kámen (drcení na štěrk) a podobně.

Ruční kamený mlýnek

Se sestával ze dvou kamenů, spodního s prohlubní, kam se sypalo zrno a horního jímž se otáčelo, vše samozřejmě ručně. jde o přímého předka všech mlýnů s mlýnskými kameny, ať již byly později poháněny jakkoliv, tedy vodních, větrných, vlastně i mlýny na rudu bývaly dělané stejně, jen obvykle patřičně větší.

Mlýnky 1 kamenný hmoždíř

První nástroj který používali lidé k rozmělňování semen rostlin za účelem konzumace byly prostě dva kameny. Jeden z nich tvaru miskovitého, do toho se prostě zrní či sušené bobule nasypaly, druhý obvykle kulatý, tím se drtilo. Postupem času se prohlubně v kamenech zvětšovaly, až byly později uměle vysekávány větší, z jednoho kusu kamene se stával hmoždíř. Ten druhý prozměnu přestával být kulatý, postupně byl nahrazován podlouhlým, až se z něj stala palička. A mimochodem, nepředstavujte si pod pojmem zrní nic podobného dnešnímu obilí. Jsme v období před několika desítkami tisíc let, tehdejší lidé měli tak akorát některé trávy s většími semeny. A to je ještě jen sbírali, tam kde něco samo vyrostlo. Teprve mnohm později začaly některé kmeny tyto předky obilí úmyslně pěstovat, a vybírat si (vcelku pochopitelně) k další sadbě ty, jež plodily větší zrno. A tak začli šlechtit dnešní obilí a kukuřici (pravda, ne v Evropě).

Mlýny a mlýnky.úvod

Bez mletí si dnes nelze představit samu existenci člověka. Nejde jen o mouku, ale suroviny prakticky na cokoliv někde prošly nějakým tím mletím, ať již jde o železo (kde se mele ruda i koks) papír (mele se dřevo) sklo (tam se melou přísady spolu se starými střepy) dokonce i do plastů, jež jsou převážně z ropy a ropných látek se melou další přísady. pojďme se společně podívat na to, jaké jsou různé typy mlýnů a mlýnků, a jaká je jenjich historie. A že jich je, od malých kafemlýnků a mlýnků na maso, až po obří drtiče a mlýny například v cementárnách, kde se melou najednou tuny materiálu. Nevynecháme například ani papírenský stroj, kde se rozemílá celulóza získaná ze dřeva po jeho uvaření v kyselině.

Nafta

Naftový motor vychází podobně jako benzínový v podstatě z parního stroje. Tudíž z principu, že se pod válcem cosi rozpíná, ten se pak pohybuje a tento pohyb je převáděn na otáčení. V případě naftového motoru (vznětového, dieslového) jde o rozpínání vzduchu po jeho ohřátí spálenou naftou. Ta je vstřikována do válce, a narozdíl od benzínu, který je zapalován jiskrou, nafta se vznítí sama, když je spolu se vzduchem stlačena pístem ve válci natolik, že se ohřeje na bod vzplanutí. Princip zdánlivě velice jednoduchý, ale to je vlastně u mnoha vynálezů, jen vědět jak na to. Faktem je, že motor an naftu je mnohem výhodnější než benzinový, protože se spokojí s mnohem podřadnějším palivem, a přitom ho zpracovává poměrně účině. Na druhou stranu, použití bohatsvtí uloženého přírodou za miliony let v průběhu pouhého století ke spálení a zničení je přecijen dost barbarské.