Sunday, May 06, 2007

Keramika


Keramická hmota je snad tím nejstarším materiálem co pračlověk poznal. Tedy, krom dřeva a kamene. Již před desítkami tisíc let uměli naši předkové z vhodné, měkké hlíny vytvarovat překvapivě odolné nádoby. A co teprve, když se je (opět před mnoha tisíci letyú naučili vypálit v ohni, takže se poté nerozpouštěly. Výroba keramiky je velmi jednoduchá, v zásadě poblíž každé říčky či potoka je někde k nalezení jemné bahýnko, plavená hlína s velmi malými částicemi. Stačí nechat trochu proschnout, aby se hmota dala hníst a tvarovat, pak nechat vytvarovaný džbán či ozdobu uschnout zcela, a vypálit ve velikém ohni. Spíše je zajímavé, jak již pralidé své výrobky zdobili. To je jednoznačným důkazem, že i poločlověk měl již estetické cítění, vždyť proč by jinak věnoval čas na vcelku zbytečné zdobení, namísto třeba schánění potravy? Původně šlo jen o samotný tvar nádoby, postupně začaly být do povrchu ryty či vypichovány ornamenty a vzory, a nakonec i barevná glazura. Jak se vůbec přišlo na nepropustný povrch nádob? Pravděpodobně někdo použil hlínu znečištěnou pískem, nebo si třeba na písek postavil schnoucí nádoby, a po vypálení našel na jejich povrchu sklovitou vrstvu. A keramika přetrvala. I v dnešní době, kdy jsou k dispozici nádoby z plastu, lehčí, mnohem snadněji vyrobitelné, teoreticky odolnější. Keramické předměty totiž nejenže snesou ohromné teploty, ale jsou navíc také velice tvrdé (pravda a křehké) člověk si musí dávat pozor, aby je nerozbil. Ale takový keramický pekáček, či soudek na nakládané zelí.. Nejlepší možná volba. Koneckonců, mnoho dlaždic a podobných výrobků je z hlíny, ne z porcelánu.