Hnusný bacil mě bacil

A tak namísto povídání o různých typech pohonů strojů, mlýnů a podobně jsem se rozhodl zařadit článeček o tom, jak se s podobnými potvorami vypořádat. Konkrétně o látkách dnes souhrně zvaných antibiotika. Žil byl pán jmánem Alexandr Fleming, narodil se v Anglii dvacet let před koncem devatenáctého století. Stal se lékařem, a přestože byla jeho původní specializací chirurgie, později přešel na výzkum infekčních chorob. Jednoho dne mu však v petriho misce jakési bakterie vyhynuly, zatímco se tam naopak rozrostla plíseň penicilium notatum. Bystrého člověka po chvíli uvažování prostě muselo napadnout, že bakterie zahubilo něco ve spojitosti s plísní, a začal zkoumat o co jde. Zjistil že látky v plísni obsažené skutečně zabíjí mnoho nebezpečných bakterií a svůj objev publikoval. Nicméně kupodivu nenastala okamžitá revoluce v lékařství, v tehdejší době (rok 1929-30) totiž neuměli penicilín získat dostatečně čistý, Fleming tudíž na objev rezignoval a dále se jím nezabýval. Teprve v roce 1938 si jeho práce všimli další dva vědci (Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain) kteří pokusy objev ověřili a následně vyvinuli metodu získávání čistého penicilínu, jež byl pak v roce 41 úspěšně otestován na lidech. Tím ale historie nekončí, pokračování příště..